AKTUALITY

Zahájili jsme školení průvodců pro první komentované trasy organizované Geoparkem Královská Šumava.

https://plzen.rozhlas.cz/geopark-kralovska-sumava-propaguje-mene-znama-mista-regionu-8243211

KRÁLOVÁCKÝ DVOREC ANTÝGL A KRÁLOVÁCI

Královácký dvorec Antýgl je dnes největším a nejhmatatelnějším dokladem významného šumavského fenoménu, kterým jsou Králováci a jejich mnohdy dramatická historie. Vedle nemnoha archivních pramenů můžeme čerpat poznání o této slavné šumavské minulosti také z míst bývalých královických dvorců.

KRÁLOVÁCI

Králováci byli v pozdním středověku a v novověku převážně německy mluvící osadníci (kolonizátoři) území královského hvozdu při západní hranici českého státu. Za to, že strážili hranici a kolonizovali území s často velmi tvrdými podmínkami pro život, byli od českých králů obdařeni mnoha výsadami.

Králováci byli především svobodnými obyvateli. Zodpovídali se přímo panovníkovi. Zajišťovali si vlastní samosprávu, mohli si dokonce volit vlastního rychtáře. K dalším jejich výsadám patřilo právo lovu, mýcení lesa, právo vařit pivo atd. Poté, co čeští králové začali dávat královský hvozd do zástavy, museli Králováci svá práva a výsady stále více bránit, někdy i velmi draze zaplatit.

Jací byli vlastně Králováci? Především byli velice hrdí, pracovití, podnikaví, relativně vzdělaní, tvrdí. Mnohé prozrazuje jejich heslo: „Nikomu pánem, nikomu sluhou, to je právo Králováků“.

Kromě farmaření a dřevorubectví Králováci prokázali velkou zručnost v různých řemeslných činnostech. Přírodní podmínky, tj. velké zásoby dřeva a křemene, vytvořily základní předpoklady pro to, aby se stali zručnými a úspěšnými skláři. Jejich výrobky, a to nejen páteříky, nacházely své zákazníky především na zahraničních trzích. Proto pro život Králováků a jejich prosperitu představovaly zásadní existenční hrozbu válečné konflikty a nestabilní poměry ve střední Evropě. Se začátky válečných konfliktů zpravidla pece šumavských sklářů vyhasínaly.

KRÁLOVÁCKÝ DVOREC

Královský hvozd se skládal z osmi svobodných rycht a Antýgl patřil pod tu největší z nich, Stodůleckou. V řídce osídlených prostorách hvozdu zakládali Králováci vlastní dvorce jako obytné i hospodářsky soběstačné uzavřené jednotky. Dvorec na Antýglu se jako jediný dochoval ve své ve své původní hmotě, představuje proto hodnotný doklad specifické horské lidové architektury.

Základní sídelní jednotkou rychty představoval dvůr, neboli také dvorec. Ten byl obvykle tvořen skupinou roubených a zděných stavení. Hlavní budova dvorce s šindelovou střechou měla často zdobené obklady štítů. V této budově bydlívali Králováci - strážci hranic. Další budovy sloužily k ubytování nádeníků, byla zde také stodola, malá zvonička a kaplička.

I když si sebou Antýgl nese jako určitou zátěž všechny negativní zásahy z doby před několik desítkami let, typologickou hodnotu šumavského králováckého stavení nelze Antýglu upřít.

Připravovaná rekonstrukce je spíše revitalizací celého areálu, neboť jedním z hlavních cílů celého projektu je nejen záchrana této osobité kulturní památky, ale také snaha „očistit“ jí od negativních zásahů z dob nedávno minulých. S trochou nadsázky by se dal záměr o revitalizaci králováckého dvorce Antýgl přirovnat k dlouhodobému zápasu jeho původních obyvatel. V obou případech jde o zásadní hodnoty, památkovou autenticitu v případě dvorce, právo svobodného způsobu života v případě Králováků.

Královácký znak

KGKŠ podepsalo spolupráci s islandským geoparkem Reykjanes UNESCO Global Geopark. Partneři budou společně připravovat projekty zaměřené na zvyšování povědomí o geoparcích v České republice. Bude usilováno o spolupráci na profesionální i obecné úrovni. Memorandum rovněž umožňuje kooperaci se zahraničními projekty v rámci programů EU.
Společná činnost bude zaměřena na budování obecného povědomí o vztahu veřejnosti k ochraně přírody, kulturnímu dědictví, či neinvazivní rekreaci. V neposlední řadě bude spolupráce zaměřena také na cestovní ruch, zdravější životní styl, udržitelnost využívání místních zdrojů a povědomí o činnosti geoparků a vzdělávání v oblastech Šumavy a Reykjanes.
Předmětem podepsaného memoranda je rovněž dlouhodobá spolupráce při realizaci výzkumu společně s partnerem GRŠ České akademie věd.

Náš geopark se účastní Týdne geoparků ČR 2019, který startuje tuto sobotu 25.5. 2019. Zveme vás k návštěvě Environmentálního centra Železná Ruda a Rozhledny Špičák.

 Více informací v letáku:

Týden geoparků 2019.pdf