Ochrana přírody

Na území Česka se nacházejí zvláště chráněná území o celkové rozloze přes 12 tisíc km2 (což je téměř 16% území ČR). Zvláště chráněná území jsou jednak velkoplošná (národní parky, chráněné krajinné oblasti), která slouží k ochraně krajiny málo narušené zásahy člověka, se zachovalými zbytky původní přírodní krajiny, a jednak maloplošná (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka), která slouží k ochraně zvláště cenných lokalit a mohou být zřizována i v rámci velkoplošných chráněných území. Největší národní park v Česku je Národní park Šumava (690,3 km2).

Kromě zvláště chráněných území se vyhlašují také přírodní parky a památné stromy, které vytvářejí významné krajinné prvky. Chráněné jsou i vzácné druhy rostlin a živočichů, které jsou zařazené do kategorií ohrožených, silně ohrožených a kriticky ohrožených druhů.

Obecná ochrana přírody a krajiny je zajišťována zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Obecná ochrana přírody a krajiny zahrnuje obecnou ochranu území, rostlin a živočichů a neživé přírody.

Obecná ochrana území je zajišťována prostřednictvím územních systémů ekologické stability (ÚSES), významných krajinných prvků a ochrany krajinného rázu. Patří sem rovněž i přechodně chráněné plochy. Více zde >>

Obecná ochrana rostlin a živočichů se vztahuje na všechny druhy rostlin a živočichů, které chrání před zničením, poškozováním a dalšími činnostmi, které by mohly vést k ohrožení těchto druhů na bytí. Specifickou součástí je ochrana volně žijících ptáků. Samostatně jsou před poškozováním a ničením chráněny dřeviny. Více zde >>

Obecná ochrana neživé části přírody poskytuje ochranu jeskyním, přírodním jevům na povrchu, které s jeskyněmi souvisejí , a paleontologickým nálezům. Více zde >>