O projektu ČSOP REJŠTEJN

Proč jsme založili ZO ČSOP Rejštejn

Šumava má to štěstí, že zde zůstal zachovaný přírodní charakter kulturní krajiny na straně jedné, a takřka původní typ horské přírody na straně druhé. Obojí je dobré udržovat či udržet jak pro nás – místní obyvatele a hosty tohoto území, tak pro ni samotnou. Její role a funkce v místním i širším měřítku se stále učíme poznávat. Proto je zde dobré žít a pracovat kompatibilně s krajinou a přírodou.

Šumava a její krajina byla patrně, pokud jde o vliv člověka, nejvíce pozměněna na přelomu 19. a 20. stol. a v průběhu 20. století. Odsunem německé menšiny (v šumavském případě „většiny“) ze Šumavy se více méně vytratilo i s touto populací staré „vědění“ o životě na Šumavě, přirozená moudrost místních (často získaná na základě krutých omylů) a sounáležitost se Šumavou, „vynucenou“ hlavně přírodními podmínkami této horské a podhorské krajiny. Odešla i část inteligence, odešli takřka všichni řemeslníci (skláři, truhláři, řezbáři, tesaři, kameníci...), cechovní mistři, šumavští zemědělci a lesníci, majitelé hospod, pivovarů a hotelů, kuchaři místních specialit, lihovarníci, mlynáři, hamerníci, kováři, továrníci a tehdejší energetici. Po léta budovaná infrastruktura bydlení a podnikání se rozpadla. Žádné významné navázání na původní tradice a využití přírodních zdrojů se následně neuskutečnilo v původní míře. Samozřejmě se tehdy všechny přírodní zdroje nedařilo využívat citlivě. S některými následky se Šumava vyrovnává dodnes. Nicméně řada chyb byla nově příchozími lidmi na Šumavu po válce opakována a v některých případech je opakována stále. Dodnes se nepodařilo plně obnovit identitu místních obyvatel se svébytnou Šumavou, s tradicí hrdých Králováků a hospodářů schopných se úspěšně uživit v šumavských podmínkách.

Většina současných obyvatel nezná historii staré Šumavy dopodrobna nebo necítí potřebu se o ni zajímat. Život na periférii nepřináší logicky většinou ani znalost centrálních politických problémů či politických praktik center. Proto často dochází ke zneužívání důvěry místních lidí za strany volených politiků, kteří se zatím často po roce 1989 přiklonili k obhajobě zájmů vlivných skupin v oblasti obchodu s pozemky, klientelismu v rámci veřejných zakázek či podivných „obchodů“ se státním dřevem a k dalším formám populismu. Nebo působili ve svých funkcích tak krátce, že nestihli řadu dobrých plánů dotáhnout.

Dokonce se občas daří i tak ušlechtilou myšlenku, jakou je vznik národního parku, špinit, před místními obyvateli ji dehonestovat a kontraproduktivně ji virtuálně otáčet proti zájmům místních obyvatel.

Vize trvale udržitelného života na Šumavě

Po éře socialismu – hraničního pásma a vojenských prostor na Šumavě - nastoupila éra postsocialistického pokusu o podnikání i na Šumavě se všemi známými dobrými i špatnými následky (opět s převahou nevydařených pokusů, tzn. de facto omylů) jak v soukromém sektoru, tak v sektoru samospráv obcí, měst a krajů či samotného státu. Přitom se skutečný rozvojový potenciál stále v základech neotřásl! Pro další rozvoj udržitelného podnikání na Šumavě je dobré se umět dívat očima jak ochránců přírody (těch normálních, chápajících skutečný význam NP a CHKO Šumava pro vlastní přírodu a šumavské obyvatele), tak očima ekonomů ekologického venkovského podnikání v podhorských a horských podmínkách Šumavy, očima specialistů pro regionální rozvoj regionu národního parku, znalců moderních technologií v typických šumavských oborech obživy místních obyvatel či stoupenců Strategie zeleného růstu OECD.

Proto je logické v rámci plného respektu ochrany přírody a jejích přírodních zdrojů hovořit o vizi rozvoje dlouhodobě udržitelného podnikání na Šumavě.

Správa NP Šumava se také občas vydá nepřesně vymezenou odbočkou v rámci svého předurčení, jakoby zapomněla na to, že je typem státní příspěvkové organizace zřízené kvůli zajištění ochrany přírody v NP Šumava, k čemuž má svěřené tři základní kompetence:

  • Výkon svěřených pravomocí státní správy
  • Výkon odborné správy
  • Výkon práva hospodaření ke svěřenému státnímu majetku (zde hlavně LPF, lesní porosty na něm a ostatní lesní majetek)

Současný ministr a nový ředitel naštěstí vrátili směřování Správy k jejímu původnímu účelu a řada vychýlených projektů byla zastavena. Opět je patrně respektován trend toho, že vše, co může zajistit kvalitně soukromý a nevládní sektor, nebude zajišťovat Správa.

Naše činnost

Smysl naší práce na Šumavě, kterou bychom rádi přispěli různou měrou k udržitelnému životu na Šumavě, k ochraně její přírody a krajiny v praxi, a v kontextu s implementací známých podmínek zdejšího kraje, lze rozdělit do několika základních oborů naší zájmové činnosti:

Chytrý cestovní ruch – aktivní poznávání přírody

Území Šumavy je díky své relativní rozlehlosti ve středoevropském prostoru dobré dobře prezentovat i jako život lidí v kontextu s dochovanou přírodou. Pro lepší představení a zvýraznění pocitu určité výjimečnosti šumavské krajiny je nutné zajistit přenos části informací o šumavské přírodě i veřejnosti, zvlášť v dnešní době informačních technologií a ochotě návštěvníků Šumavy se dobře připravit na její poznávání. Proto by se náš tým zapojil do projektů monitoringu, péče o vybrané – vlajkové druhy velkých zvířat na Šumavě (vlk, rys, jelen, los, puštík bělavý, tetřev, draví ptáci...). S těmito informacemi bychom pak citlivě a populárně seznamovali veřejnost, vždy po dohodě se Správou NP Šumava.

Vhodnou kombinací alternativní dopravy a výstupů z těchto dílčích projektů lze vytvořit dynamickou nabídku cestovního ruchu pro širokou škálu zájemců v rámci celé Šumavy.

Národní geopark Královská Šumava

Novým projektem našeho týmu a šesti obcí je založení Národního geoparku Královská Šumava, který je de facto nástrojem pro popularizaci zajímavostí horninového prostředí Šumavy od keltských menhirů a hradišť přes středověké rýžování a dolování zlata (Karel IV.) až po dolování železné rudy, včetně geologického a geomorfologického utváření Šumavy. Cílem je vybudovat vlastní poznávací infrastrukturu parku, informační a populárně naučné zázemí, propojit projekt s výše uvedenými záměry a získat certifikát MŽP ČR a následně UNESCO.

Formy zdravého pohybu – cestování po Šumavě

Propojením několika výše uvedených bodů pro dosažení synergického efektu vložených investic a případných dotací se nabízí vytvářet chytré produkty cestovního ruchu v oblasti zajímavých programů pro zdravý aktivní pobyt na Šumavě, který zároveň umožní poznávat její zajímavá místa. Příkladem by mohl být připravený speciální program pro cykloturistiku na e-kolech organizovaný ve spolupráci se Správou NP, místními podnikateli a samosprávami.

Regionální energetika

V kontextu s „dlouho“ připravovanou aktualizací Konceptu regionální energetiky Šumavy ze strany MŽP, SFŽP a Správy NP Šumava se nabízí zaměřit činnost našeho týmu i na přípravu podmínek pro realizace opatření typu – výstavba/rekonstrukce stávajících opuštěných areálů pro potřeby center regionální energetiky, která by byla dimenzovaná na zpracování biomasy místního původu (viz ověření produkčního potenciálu v rámci programu ReSteP) a využití energetického potenciálu místních vodních toků (mimo území NP Šumava). Tato centra by kromě výroby elektrické energie mohla vyrábět a distribuovat pelety, brikety, palivové dříví, bioolej pro místní potřebu, organizovat dodávky, provoz a údržbu kotlů na spalování těchto paliv pro zájemce v celém spádovém území, a dále by zajišťovala péči o krajinu (mimolesní zeleň, TTP, veřejnou zeleň a travnaté plochy uvnitř obcí a měst, soukromé zahrady a parky, doprovodnou zeleň komunikací atd.).

Rozvoj ekologické dopravy

V souvislosti s přípravou projektů zabývajících se rozvojem e-mobilní dopravy se účastníme přípravy zavádění e-aut a e-kol do šumavských podmínek v různých formách. Rádi bychom přispěli k zavedení autobusových linek či služeb v rámci hromadné přepravy osob pomocí bateriových autobusů.

Regionální informatika

V loňském roce jsme ve spolupráci s partnery provedli analýzu webových stránek provozovaných různými subjekty za účelem poskytování informací o cestovním ruchu na Šumavě. Neexistuje žádný dobře vedený turistický server, který by stabilně kvalitně soustřeďoval informace potřebné pro pobyt na Šumavě od klasických informací až po zajímavé informace o přírodním prostředí, počasí, atraktivních místech... Žádný poskytovatel neprovozuje nástroj pro organizaci pobytu na Šumavě. Ve spolupráci s projektovými specialisty bychom rádi přispěli ke zkvalitnění informovanosti cílových skupin v rámci široké veřejnosti o dění na Šumavě.

Ekologické bydlení

Vzhledem k dochované architektuře a urbanistice většiny šumavských obcí a měst na straně jedné a poptávce po apartmánových bytech i trvalém (ale zajímavém) bydlení na Šumavě na straně druhé spolupracujeme s urbanisty a architekty, kteří jsou ochotni se společně zamýšlet nad dalším vývojem těchto lidských aktivit na Šumavě. Proto je vhodné se společně scházet a hledat společná témata pro obnovu a udržení trvalého bydlení na Šumavě, zvát zajímavě osobnosti v daném oboru na Šumavu v rámci odborných seminářů, diskusi a výstav.

Díky mnoha „zapomenutým“ šumavských stavení a usedlostí na Šumavě se nabízí zahájit činnost záchrany těchto objektů včetně výkupu, badatelského průzkumu, rekonstrukce v rámci citlivého pojetí, včetně hledání dalšího využití podobných objektů.

Certifikace lidských činností/integrované projekty péče o krajinu

V rámci trendu certifikovaného regionálního rozvoje v regionech zvlášť chráněných území v rámci Evropy se náš tým snaží aktivně i pasivně se podílet na zavedení certifikace podnikání, řemeslné výroby, poskytování služeb v cestovním ruchu, bydlení a péče o krajinu. Podílíme se na přípravě a realizaci integrovaných projektů péče o přírodu, krajinu, nemovitý majetek, obce, města. Společně se zástupci AOPK ČR a ČSOP ČR jsme navštívili Asociaci regionálních přírodních parků Francie, která se několik desetiletí zabývá touto problematikou právě v regionech zvlášť chráněných velkoplošných území ve Francii. Rádi bychom přispěli k přenesení řady použitelných zkušeností i do našeho regionu.

Organizační zajištění a nabídka spolupráce

Naše základní organizace sídlí v nově rekonstruovaném zázemí v Rejštejně. Jsme malá ZO sestávající z odborníků a externích spolupracovníků v daných oborech. Spolupracujeme se Správou Národního parku Bavorský les (Naturpark Bayerischer Wald).

Naší cestou se každý zájemce může také stát členem naší ČSOP Rejštejn.

Pro zajištění výše uvedených cílů pracujeme na dokončení našeho zázemí a zároveň nabízíme řadu našich zkušeností k využití formou poradenských zakázek.

rejnstejn

Město Rejštejn

Rejštejn (německy Reichenstein) se nachází v Chráněné krajinné oblasti na okraji Národního parku Šumava na soutoku Otavy a Losenice. Díky své poloze je významným místem pro rekreaci a turistiku na Šumavě.

Ve 14. století tvořil Rejštejn spolu s Kašperskými Horami jednu obec. Za svůj vznik vděčí Rejštejn rýžování a dolování zlata. Díky zlatu bylo za vlády Rudolfa II. město povýšeno a získalo stejná práva, jako měly Kašperské Hory. Historii města dále významně ovlivnilo založení sklárny v Klášterském Mlýně v roce 1836. Nejvýznamnější byla výroba křišťálového skla, za jehož produkci získala sklárna několik ocenění na tehdejších světových výstavách. Hospodářská krize a obě světové války přispěly k ukončení činnosti sklárny v roce 1947.

Vedle skláren patřilo k významným zdrojům města zpracování dřeva z okolních lesů. Po roce 1989 došlo k rozpadu infrastruktury dřevozpracujícího průmyslu a reorganizaci péče o lesy. Hlavní zdroj obživy začaly tvořit služby v cestovním ruchu a drobné řemeslné zpracovatelství a malovýroba.