Stav divoké populace
Odhaduje se, že populace vlka obecného v Evropě má asi 60 000 jedinců. Z toho 45 000 vlků obývá různé oblasti Ruska a Běloruska, 5500 karpatskou oblast, 5200 dinárskou a balkánskou oblast, 2300 Pyrenejský poloostrov, 2000 Pobaltí a severovýchodní Polsko, 500 Apeninský poloostrov a 200 Skandinávii.
V České republice byl vlk běžným zvířetem až do konce 17. století. Intenzivněji se začal lovit zhruba od poloviny 17. století a jeho početnost výrazně klesala asi od začátku 18. století, až byla původní populace zcela vyhubena ‒ posledního vlka v Beskydech zastřelil 5. března 1914 František Jež u Bukovce (dnes zde, v nejvýchodnějším výběžku ČR, stojí tomuto vlkovi pomník).
Sporadicky se začali vlci v různých místech ČR znovu objevovat po 2. světové válce. První věrohodné údaje o návratu vlků do ČR máme až v roce 1994 z Beskyd.
V celé CHKO Beskydy se početní stavy vlků odhadovaly v roce 1994 na 2 až 3 jedince, v roce 1995 na 5 jedinců, v roce 1996 bylo 5 dospělých a 6 mladých vlků. V průběhu let 1997 a 1998 se počet vlků radikálně snížil v důsledku nelegálního lovu po obou stranách česko-slovenské hranice. A tak v letech 1998 - 1999 byl odhad jejich početnosti pouze 1 až 2 jedinci. Od konce devadesátých let minulého století až do roku 2002 je uváděn výskyt jedné až tří smeček a postupně se jejich počet mírně zvyšoval, jeho výskyt je ještě v roce 2009 považován za stabilní.
V současnosti se obecně uvádí, že v Beskydech se pohybuje kolem pěti vlků. Tato čísla se však opírají především o do značné míry sporné nálezy stop (které jsou samy o sobě velmi snadno zaměnitelné se stopami velkých psů) a případy napadení hospodářských zvířat.
Výskyt vlka byl potvrzen až v létě 2013 pomocí fotopastí a častějších nálezů trusu a několika případů stržených kořistí. V březnu roku 2014 byla přítomnost vlka jasně potvrzena v nově rozšířené části CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, kdy fotopasti na krátkých videozáběrech zachytily několik vlčat i s rodiči.
Ohrožení vlka
Otázka přítomnosti vlka v naší přírodě patří k nejvíce veřejně diskutovaným problémům týkajícím se velkých šelem. Obyvatelé si za několik desítek let, kdy tu vlk nežil, odvykli na přítomnost této šelmy v přírodě. A bohužel také mnozí myslivci vidí ve vlkovi nežádoucího konkurenta a škůdce
Z řady hlášení a rozhovorů vyplývá, že vlci jsou na moravsko-slovenském pomezí ilegálně loveni, a to na obou stranách hranice. Proto se jim dosud nepodařilo vytvořit v CHKO Beskydy stabilní populaci.
Mapa č. 1 - Vojenský újezd Boletice (vyznačen červeně) a Šumava včetně bývalého vojenského prostoru Dobrá voda (vyznačena černě)
Mapa č. 2 - Migrační koridory pro velké savce v ČR
Mapa č. 3 - Současné rozšíření vlka obecného v ČR
Mapa č. 5 - Mapa NP a CHKO Šumava (modře jsou vyznačeny dooručené oblasti pro posílení populace vlka)
