Miroslav Černý a Aleš Kučera ze Správy NP a CHKO Šumava popisují úlohu odumřelého dřeva v lesních porostech. Vedle půdy je odumřelé dřevo druhově nejbohatším místem lesního ekosystému. V lesích a zejména v horských smrčinách je tlející dřevo velmi důležité pro růst a přežívání mladých stromků. Člověk – hospodář není zvyklý odumřelé dřevo ponechávat v lese.
Nejvíce postiženy byly porostní stěny na okrajích starších holin vzniklých v minulých desetiletích působením větru a asanacemi kůrovce a porosty v nedávné minulosti proředěné nahodilou těžbou.
"Nenasytnost lidská větším je nepřítelem Šumavy než vichřice, kůrovec, chlad a vlhko; zde ve slatích a hvozdech nutný životům zápas krom s živly i bohem dvounohým, pomáhajícím prý lesům v zápase s následky katastrof."
Josef Váchal
Šumava umírající a romantická, 1931
V rubrice Z naší přírody popisuje Petr Zajíček historii objevu punkevních jeskyní, jejich výzkum i současnost. Rubrika Péče o přírodu a krajinu se věnuje praseti divokému a jeho životním projevům v kulturní krajině, článek volně navazuje na text, uveřejněný v prvním letošním čísle.
Naší činností chceme přispět k lepšímu pochopení ochrany přírody, ke sladění života místních obyvatel s principy ochrany přírody a trvale udržitelného života v regionu NP a CHKO Šumava. Chceme přispět ke zlepšení informovanosti široké veřejnosti o důvodech ochrany zdější přírody a krajiny.
